Mnoho cest vede z prérie, ale do vašeho srdce jen jedna.

Filmi

Vinnetou

19. prosince 2007 v 10:26 | hodně smíchu a nějaký stránky

Děj filmu:

(1) Střelná rána, která ve filmu Poslední výstřel mířila Vinnetouovi do srdce, nebyla smrtelná. Těžce raněný náčelník byl tehdy pochován, ale díky péči medicinmana se opět uzdravil a žil mnoho let o samotě v horách. Jednoho dne hledají Spencer a jeho žena Mary úkryt před deštěm a zabloudí k Vinnetouově jeskyni. Apač je pozve k ohni a postará se o jejich nemocné dítě. Spencer však náčelníkem pohrdá a pokouší se ho dokonce okrást. Druhý den narazí na své kumpány a společně přepadnou dva Indiány z kmene Assiniboinů - Rychlého jelena a Tanku, tedy syna a vnuka starého Tasha-tunky. Rychlého jelena zabijí, ale mladého Tanku chtějí pověsit. Okolo zrovna projíždějí noví přistěhovalci a jeden z nich, John Mayotte, se pokusí Tanku zachránit, avšak bezúspěšně. Vinnetou vše z povzdálí sleduje, dva bandity se mu podaří zneškodnit, avšak Spencer uteče. Ten pak rychle naloží Mary na koně, ale svého syna nechá na místě. Vinnetou chlapce najde, vezme ho k sobě a vrací se zpět k místu neštěstí, kam už dorazil náčelník Tasha-tunka. Tanka slíbí Vinnetouovi, že malého Davida přijme za vlastního a odvede ho do své vesnice. Vinnetou se vydává po stopách vraha.
Mezitím si přistěhovalci vyhlédli krásný kus země, kde by se rádi usadili. Setkávají se s Vinnetouem a Tasha-tunkou. Když se starý Indián dozví, že se John pokusil zachránit jeho vnuka, dovolí jim na území Assiniboinů zůstat. Spencer má strach z pomsty Indiánů a chce co nejrychleji zmizet. Mary však odmítá odjet bez syna a prosí muže, aby jí Davida našel. Ukáže mu kousek zlata, který dostala od Vinnetoua, a slíbí mu, že když jí syna přivede zpět, prozradí mu, kde je toho zlata více. Spencer zjistí, že se chlapec nachází v péči Tankovy ženy Kish-kao-ko a přepadne ji. Tasha-tunka se je pokusí zachránit, ale sám je při tom zabit. Těsně před smrtí prozradí ostatním bojovníkům, že Vinnetou žije a žádá je, aby Apače vyhledali. Spencer uprchne.
Novým náčelníkem Assiniboinů se stane Tanka. Dohoní Spencera a chce ho usmrtit. Ten zbaběle prosí o život a nakonec Indiánovi nabídne jako dar svou ženu Mary. Tanka jeho nabídku přijme, protože věří, že se jedná o bílou bizoní ženu. Poté spolu s bojovníky přepadne osadníky a chce je vyhnat ze země. Nejstarší z kmene Assiniboinů se vydají k Vinnetouovi, aby ho požádali o pomoc proti Tankovi, který si nyní myslí, že je nedotknutelný. Vinnetou vyhoví a odjíždí s nimi do vesnice, aby s novým náčelníkem promluvil. Kish-kao-ko pomůže Mary k útěku, ale Tanka ji dostihne a jako dobytek přivázanou k lasu ji přivede zpět do tábora. Vinnetou vidí, jak s Mary zachází a vyzve ho na souboj. Tanka nemá proti Apačovi nejmenší šanci a poražen se vrací do zpět do tábora. Vesnice Assiniboinů je přepadena Indiány z kmene Crowů. Tanka jako náčelník se samozřejmě účastní boje, ale je těžce zraněn. Vinnetou pokračuje v boji místo něj, bojovníky Crowů porazí a nakonec s nimi uzavře mír. Spencer padne do rukou Assiniboinů a přijde o skalp. Poté je ponechán svému osudu. Vinnetou doprovodí Mary k osadníkům a sám odjíždí vstříc novému dobrodružství.
Vinnetou se vracíVinnetou se vracíVinnetou se vrací
Vinnetou se vracíVinnetou se vracíVinnetou se vrací
(2) Na území Assiniboinů přijíždí dřevařský magnát DeWill se svými lidmi. Nabízí osadníkům práci a ochranu před Indiány. Někteří z nich nabídku přijmou, začnou pro něj pracovat a kácejí posvátný les, kudy má později vést železnice. Vinnetou se po mnoha letech setká se starým medicinmanem, který m kdysi zachránil život. Medicinman prosí Vinnetoua, aby odešel z hor a nevyhýbal se dále Mary. Krátce na to umírá. Náčelník odjíždí k osadníkům, kde se dozví, že zemřel Maryin chlapec David a pokouší se ženu utěšit.
Assiniboinové vyzývají těžaře, aby opustili jejich zemi, jinak druhý den ráno všechny zabijí. Banditi po nich začnou střílet, dva bojovníci jsou smrtelně zraněni. Také jeden z těžařů je zastřelen. U Assiniboinů se koná válečná porada, Indiáni chtějí proti dřevorubcům bojovat. Vyrážejí na válečnou stezku, obklíčí těžaře, ale než dojde k nejhoršímu, zasáhne Vinnetou. DeWillovi lidi jsou vyhnáni z území Assiniboinů, ale přísahají pomstu. Je svolána další porada. Ačkoliv Vinnetou přesvědčuje Wash-tiho - budoucího náčelníka, že nemá smysl bojovat, ten si trvá na svém.
John Mayotte je s Timmym ve městě. Chlapec vyslechne DeWilla, který plánuje se svými kumpány přepadení Indiánů. Vinnetou odjíždí s Johnem do pevnosti, aby požádal vojáky o pomoc. Po cestě však narazí na bandity, kteří oba muže zajmou a dovlečou k osadníkům. Ti se mají rozhodnout, zda se postaví na stranu DeWilla a získají tak práci a peníze, nebo proti němu, ale v tom případě zemřou. Osadníci se rozhodnou pro DeWilla, i když někteří s tím nesouhlasí. Mary, Timmy a Balthasar pomohou Vinnetouovi k útěku. Když to DeWill zjistí, chce Apače živého nebo mrtvého. Vinnetou se s Mary ukryje do jeskyně, ale dva banditi je sledovali a číhají teď u vchodu. Lstí se je marně pokoušejí vylákat ven. Vinnetou je však překvapí, vyleze jiným východem, jednoho banditu zažene na útěk a druhého přiváže ke stromu, nevšimne si ale, že ten má u sebe minirevolver. Když se padouch chystá vystřelit, je Johnem zabit.
Vinnetou, John, Timmy a Mary jedou k Assiniboinům, bojovníky tam však nezastihnou, neboť ti už vyrazili do boje proti DeWillovi. Vinnetou vymýšlí plán: zatímco Balthasar těžaře opije a zavře do chaty, Kish-kao-ko odjede za Wash-tim a začne ho svádět. Vinnetou vyčká na příhodnou chvíli a budoucího náčelníka zajme a přiváže ke stromu. Spolu s Assiniboiny pak spěchá za bandity. Plán jim ale pokazí DeWill, který unese Mary a prchá s ní do hor. Vinnetou ho pronásleduje a nakonec i usmrtí...
Vinnetou se vracíVinnetou se vracíVinnetou se vrací
Vinnetou se vracíVinnetou se vracíVinnetou se vrací

Filmový štáb:

Režie: Marijan Vajda. Scénář: Werner Waldhoff. Kamera: Martin Stingl. Hudba: Martin Böttcher. Střih: Renate Engelmann, Vessela Martschewski. Kostýmy: Claudia Bobsin. Zvuk: Bernd Modrow. Produkce: Zweites Deutsches Fernsehen, Mohuč / Regina Ziegler Filmproduktion, Berlín. Doba natáčení: od konce září 1996 až konec r. 1996, pak od 29.7. 1997. Délka: 2 díly po 90 minutách.

Herecké obsazení:

Vinnetou: Pierre Brice. Mary: Candice Daly. Spencer: Tobias Hoesl. John Mayotte: Pierre Semmler. Timmy Mayotte: Manuel Trautsch. Hermann: Christoph Moosbrugger. Robert DeWill: Juraj Kukura. Steven Shagan: Diego Wallraff. Tanka: Buffalo Child. Malý bobr: Lowell Raven. Tasha-tunga: Jimmy Herman. Kish-kao-ko: Patrice Martinez a další.

tanec s vlky

14. prosince 2007 v 13:17 | Hodně smíchu
Poručík Dunbar se zraní ve válce a doktoři mu chtějí uříznout nohu. Poručík Dunbar uteče a jde do další menčí války. Kde se bude chtít nechat zabít, jenže tím, že první vyjede proti nepříteli, vyšle tak muže do boje.
Když se Dunbar uzdravil, nechá se přemístit na hranice, do země indiánů. Jede do opuštěné pevnosti a jeho společník mu slíbí, že řekne armádě kde je.
Když Dunbar zjistí, že je pevnost v hrozném stavu, dá se do ůklidu. Potkává vlka, kterému začne říkat podkolenka.
Jeho společníka na jeho cestě zabijí Ponyové. Takže nemůže řici armádě kde je.
Dunbar tedy čeká a čeká a potkává Siouxe, kteří mu vždy chtějí ukrást koně. Dunbar jede do siouxské vesnice si s indiány promluvit. Při své cestě najde Stojí s pěstí která truchlí. vyděsí jí a Stojí s pěstí omndlí. Veze jí tedy do tábora. Siouxové ho v táboře nevítají. Dá jim tedy Stojí s pěstí a odjede.
Siouxové za Dunbarem budou jezdit častěji, Dunbar se snaží na ně udělat dojem. To se mu podaří, ale jejich důvěru si získá, až když jim ukáže, kam běželi bizoni. Pak je pozván do vesnice siouxů, kde se do stojí s pěstí zamiluje. Siouxové jdou do boje proti Ponyum. Dunbar hlídá rodinu Kopajícího ptáka, Stojí s pěstí si spomene na jazyk bílého muže a tak s sebou komunikují.
Zvědi si všimnou že skupina ponyu utekla a jde napadnout jejich tábor. Dumbar už pod jménem Ten co tančí s vlky jede s mladým indianem Hodně smíchu do pevnosti pro zbraně. Dunbar učí indiany s pistolemi zacházet a siouxové vítězí ale strácí Kamenne tele.
Později je Dunbar spoután armádou ameriky jako zrádce. Indiáni jdou Toho jenž tančí s vlky zachránit. to se jim podaří a v zimně Ten co tančí s vlky a Stojí s pěstí odjíždí z tábora aby nepřivolali odvetu.....
Hodně smíchu
 
 

Reklama